Z historie

Ves Mokrá Hora byla založena ve druhé polovině 18. století na původním katastru Jehnice, parcelací vrchonostenské půdy pozořického panství. Datování přesného založení se však v jednotlivých pramenech liší. Uvádějí se letopočty 1771 a 1784, avšak zakreslena je již na mapách z z prvního vojenského mapování z let 1764 - 1768. Byla nazvána podle sousední hory, na níž stávala kaple. Až do svého osamostatnění roku 1953 byla Mokrá Hora místní částí obce a katastrálního území Jehnice.* V roce 1801 byl z Jehnic a Mokré Hory vytvořen samostatný panský velkostatek, který byl v roce 1831 vložen do zemských desek.* Ves vznikla na cestě, která odbočovala ze staré královské cesty z Brna do Svitav.

Nejstarší částí Mokré Hory představuje dolní část Tumaňanovy ulice. V letech 1790 - 1834 vznikly také domy na západní straně horní části ulice až k jejímu zalomení. Před rokem 1918 pak došlo nad obecní zvoničkou z roku 1889 k zastavení i východní strany horní části ulice. Před rokem 1918 začaly vznikat také domy podél Ponávky a soustředila se sem i nesouvislá meziválečná výstavba domů v dnešních ulicích Brigádnické, Skoumalově a Úhledné. Původně se tato část Mokré Hory označovala jako Nová čtvrť. Do konce 2. světové války fungoval na severu Mokré Hory vodní mlýn známý jako Vránův mlýn. Od 1. února 1953 byla samostanou obcí s vlastním katastrálním územím, avšak již 1. července 1960 byla připojena k Brnu. Koncem 60. let 20. století došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna ke změně hranice a zvětšení katastru Mokré Hory, a tím i ke stanovení jejích současných hranic. Tehdy byla západní hranice jejího katastru posunuta na okraj západního svahu železniční tratě z Brna do Prahy, jižní hranice byla nově vymezena severní stranou Jandáskovy ulice, jihovýchodní hranice byla posunuta za levý břeh potoka Rakovce až ke zdejší cestě. Došlo rovněž k menší úpravě hranice s tehdejší obcí Jehnice. K Mokré Hoře tak byla připojena okrajová jihovýchodní část původního katastru tehdejší obce Ivanovice u Brna, malá okrajová část původního katastru Řečkovic, a malé části lesů patřících k původnímu katastru Jehnice. Pro změnu některé pozemky původně patřící k Mokré Hoře získaly Jehnice (jedná se například o parcely 772/2, 772/3, 772/5, 772/7, 773, 774/1, 774/2, 775, 776/1, 776/2, 776/3).

zdroj: KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic

* převzato z knihy "Řečkovice a Mokrá Hora z dějin městské části Brna"